Bioenergie (1/4)

Před několika týdny jsem pátral po internetu a narazil na práci o Bioenergii, stáhl ji a před pár dny se dostal k tomu, abych ji přečetl.

Dohledat následně autora bylo o hodně těžší, ale povedlo se.

Práce Josefa Schröttera mě hodně zaujala, a to především tím, jak dokáže problematiku dostatečně vysvětlit i pro člověka neznalého. Takže doporučuji, velmi.

Dovolím si dílo rozdělit na 4 části, tak jak je to v originále. V následujících třech dnech tady teda přidám i další (kratší) části.

----------------

Bioenergie

Aura je nejčastěji používaný výraz pro bioenergii či biopole člověka. Paracelsus, který žil v letech 1493 až 1541 byl přesvědčen, že existuje životní síla, která vytváří kolem lidského těla zářící obal. Franz Mesmer v 18. Století tvrdil, že v lidském těle sídlí síla podobná magnetismu. Nikola Tesla byl první, kdo vyfotografoval auru. Bylo to v roce 1891.

Dalším průkopníkem v poznání aury byl Dr. Walter Kilner, který objevil v roce 1908 pomůcku pro vidění aury. Sledoval ji pomůckou, kde byla mezera mezi dvěma skleněnými deskami o velikosti 3 mm vyplněna roztokem dycianinu. Ve 30. letech objevil náhodou ruský vědec Semjon Kirlian způsob fotografování aury. Stalo se tak při sledování léčby pacienta elektrošokem. Celá řada vědců a psychotroniků se snažila prokázat detekci aury a její měření. Každý přinesl do tohoto procesu kousek poznání. U nás se tímto problémem zabýval koncem sedmdesátých let Ing. Aleš Rumler ze Šumperka. V devadesátých letech byla vyvinuta fotokamera na fotografování aury. Sám jsem jí viděl poprve v roce 1993 v USA na VIII. Mezinárodní konferenci pro výzkum psychotroniky.

Pojem bioenergie je dnes již využíván nejen v souvislosti s energií člověka, ale je to také výraz pro energii, která je získána například zpracováním dobytčí podestýlky. Proto hned na začátku bych chtěl říct, že bychom v souvislosti s tím měli nazývat energii, kterou vydávají živé organismy a její přenos zřejmě jinak. Vhodným názvem by byl pojem "energoinformační pole člověka", "energoinformační přenos" nebo tak jak je to navrhuje dr. Zdeněk Rejdák - Biokomunikace. Rejdák definoval tento pojem takto: " Biokomunikace je schopnost živých organismů vzájemně komunikovat, distančně předávat a přijímat informace pomocí vlastních mechanismů, které se uplatňují i za hranicemi rozsahu schopnosti smyslů, percepční a receptorické činnosti. Kvalita přenášených informací odpovídá stupni organizovanosti živé hmoty". Výraz aura považuji spíše za pracovní název uvnitř našich společností. Nejblíže se optimálnímu výraz blíží pojem "biopole člověka". Poněvadž jsem původním povoláním slaboproudař, snažím se po celou dobu svého působení v psychotronice přibližovat psychotronické jevy dosaženým výsledkům na poli vědy. Výzkumné práce a vytvoření názvosloví a definic by měly být automaticky pojímány oficiální vědou.

Oproti ostatním evropským a jiným státům světa, kde se těmito jevy vědci seriózně zabývají, naše věda se novým poznatkům jen vysmívá. Je nutno říct, že samozřejmě ne všichni, a že jakmile bude odstraněna špička ledovce v oficiální vědě, věci půjdou daleko rychleji, ale oproti ostatním státům již podstatně pomaleji.

Věda připouští, že biopole živého organismu, lze biofyzikálně definovat jako soubor částic s produkcí záření o rázných kmitočtech a že toto pole koreluje s vnitřními procesy v organismu a vnějšími podmínkami prostředí. Je obrazem biochemických a elektrických pochodů v organismu a tím vlastně i informačním zdrojem o jeho stavu.

Myslím, že toto vědecké poznání ukázalo, že práce s bioenergií tzn. působení jednoho energoinformačního pole (biopole) na druhé je prakticky možné, a že může ovlivnit elektrické a biochemické procesy v poli přijímače (pacienta). U pacienta se mohou při působení dostavit různé pocity jako například: tlak, vlnění, píchání, teplo, brnění, mravenčení a jiné těžko popsatelné pocity. U některých lidí se nedostavují řádné pocity.

To může mít několik příčin:

- léčitel nemá k dispozici frekvence potřebné pro léčbu.

- pacient má nedůvěru k léčiteli nebo druhu léčby a prostřednictvím podvědomí dal nevědomý příkaz organismu, který se uzavřel před příchodem bioenergie léčitele.

- energetické kanály pacienta jsou velmi málo průchodné ( pocity přicházejí po 3 - 4 sezení).

- léčení probíhá v přítomnosti další osoby, která vědomě nebo nevědomě energeticky blokuje přenos energie.

Podle ruského vědce Injušina biopole představuje jakousi strukturu prostřednictvím které se uskutečňuje energetická výživa buněk, regulace a koordinace všech procesů, které v organismu probíhají. Ruský akademik Vernadskij zjistil, že intenzita vyzařování biopole lidského organismu, její tvar a barva jsou závislé na zdravotním a psychickém stavu. Zjistil, že při zániku organismu ztrácí biopole svojí soudržnost, energie je uvolněna a odchází někam do prostoru. Je prokázáno, že vlnová délka biopole je přímo závislá také na druhu nemoci. Jinými slovy smrt má různé vlnové délky.

Změnu kvality biopole jsme schopni zachytit mnohem dříve než orgánová nebo psychická porucha vstoupí do svého klinického stádia. Stává se často, že léčitel zjistí blížící se poruchu orgánu nebo systému dříve než je schopna klasická medicína ji složitými přístroji odhalit. Stalo se mi to již mnohokrát, že ode mne pacient běžel na lékařské vyšetření, například sonografie apod. a pak mi volal, "tak jste se bohužel netrefil". Vždy jsem říkal, že bych byl strašně rád, kdyby tomu tak bylo. Jenomže za půl roku nebo i někdy za delší dobu ona nemoc o které jsem hovořil se dostavila. Jednou přijela za mnou menší rodina na chalupu, abych se na ně podíval. U paní jsem viděl blížící se vážnou nemoc. Napsal jsem jí byliny a požádal jí, aby šla na lékařské vyšetření, že tam něco je a nevím co. Pak jsme se vesele bavili na zahradě a nakonec odjeli. Měl jsem nepříjemný pocit a říkám manželce " proč sem přijeli, když se na to stejně vykašlou, zase to byla zbytečná práce". Asi za rok se paní ozvala. Samozřejmě, že na žádné vyšetření nešla a musela být za tři čtvrtě roku operována. Hrozně jí mrzelo, že mně tenkrát neposlechla.

Charakter biopole je závislý také na vnějších fyzikálních faktorech jako je například stav magnetického pole země, na ionizaci vzduchu před bouřkou. Biopole mění svoje parametry v čase a vnější prostředí má na něj velký vliv. Biopole jako každé fyzikální pole vstupuje do interakce s jinými poli: 1. S okolním prostředím. Dochází přitom k oboustranné výměně energie a informací (vliv oděvů, barev, elektrických a elektromagnetických polí přístrojů, vedení aj., barev, světla, tlaku, sluneční činnosti, fáze měsíce, ionizace vzduchu, teploty atd.) 2. S biopolem jiných organismů (zvířata, rostliny a lidé). Opět dochází k výměně energie a informací. To má za následek změnu biopole a následně může dojít ke změně na těle fyzickém. Naše biopole má za úkol nejen chránit naše tělo, ale také nás informuje na úrovni podvědomí o interakci s okolím. V našem okolí existuje celá řada silových polí. Některé mají přirozený původ a jiné jsou uměle vytvořené. Naše biopole tyto energie nejen vnímá, ale také na ně reaguje. Pokud je naše okolí přesyceno energiemi těchto polí, nebo dojde dokonce k rezonanci, může nastat narušení rovnováhy organismu.

Pokud toto narušení trvá delší dobu, dochází k patologickým projevům. Dochází k oslabování imunitního systému, vznikají různé alergické projevy a chronické únavové syndromy. Jsem přesvědčen o tom, že příčinou chronického únavového syndromu je absence určitých kmitočtů v našem organismu. Tato absence je způsobena poškozením některých buněk v silných elektrických polích. Pokud se někdo cítí dlouhodobě unaven, dochází k oslabování tohoto pole. Na stavu biopole se projevují také naše psychické stavy a duševní procesy. To znamená, že naše myšlenky a úmysly ovlivňují kvalitu a stav biopole. Velikost biopole je u každého jedince odlišná.

Můžeme ho rozdělit do několika skupin:

• 1 - 3 cm

• 3 - 60 cm

• 60 - 120 cm

• 120 - 360 cm

• větší než 360 cm

Stopu svého biopole zanecháváme na předmětech, kterých se dotýkáme. Uvolňujeme ho při stresu a emocionálním stavu, ale také při námaze. Nejvíce vychází bioenergie z dlaní, a proto se používají jako nástroj pro předávání energie nemocným. Je to jako kdybychom někomu něco nabízeli na dlaních. Jenže tento dar není vidět. Podíváme-li se do historie, pak například byl pozdrav německých fašistů zvednutí paže, zcela promyšleným předáváním energie. Jeho účastníci, ale přitom nevěděli, že odevzdávají část své energie svým vůdcům.

To vedlo k zamyšlení, zda některá samovolná gesta nemají za cíl změnu nebo ochranu biopole:

• sevřené pěsti - soustředění energie a zamezení úniku před náročným střetnutím nebo bojem.

• sepnuté ruce s propletenýma prsty - uzavírají vlastní biopole, zabránění nedobrovolnému odčerpávání energie, při modlitbě ovšem nemohou energie našich proseb být vyslány z nás ven a uzavíráme je v sobě.

• otevřená náruč s nastavenými dlaněmi uvolňuje energii a je nabízena daným směrem.

• zkřížení rukou na prsou - celkové zablokování energie, stažení biopole do většího obranného valu.

• žehnání - vyrovnání elektrické i magnetické složky biopole.

• propojování špiček prstů - propojení energie všech orgánů, aby byl větší měrou zaktivizován mozek.

To, že biopole je nositelem informace a umožňuje biokomunikaci svědčí například to, že Karel Gott míval své koncerty v Lucerně, kde to bylo méně honosné, než v paláci kultury. Dělal to proto, že v Lucerně byla zcela jiná atmosféra, která je pro umělecká vystoupení velmi důležitá. V Lucerně byli lidé nalepeni jeden na druhém a prostřednictvím propojených biopolí se eufórie a dobrá nálada přenesla do celého sálu. V Paláci kultury byly sedadla daleko od sebe a k propojení biopolí nedocházelo a atmosféra zde byla studená. Můžeme si tuto skutečnost uvědomit i v souvislosti s veřejnými shromážděními v roce 1989.

Chtěli jsme s panem Ing. Petrem Vokáčem z klubu časopisu Fantastická fakta udělat pohled na práci léčitele z hlediska jeho energetického pole a činnosti mozku. Byl jsem zkoumaným objektem. Uskutečnili jsme měření na encefalografu a EAV v okamžiku, kdy jsem v klidu, a kdy působím distančně na pacienta. Bohužel přes sliby lékařů, u kterých jsme tato měření prováděli, ani jeden neprovedl kvalifikované hodnocení. Věřím, že se nám podaří tuto práci dokončit s někým jiným. Podobné pokusy prováděli v Japonsku. Byl učiněn pokus působení na bulku na vaječníku. V průběhu pokusu byly zaznamenány význačné změny mozkové aktivity léčitele. Levá hemisféra se prakticky uzavřela a většina energie byla koncentrována do zadní části pravé mozkové hemisféry. Byly zaznamenány tzv. alfa vlny tj. 8 - 13 Hz mozkové aktivity. Ke změnám došlo také u pacientky. Tepelná intenzita bulky se značně snížila a skvrna se začala zmenšovat a po 8 minutách z obrazovky zmizela. Po měsíční kontrole bylo zjištěno, že léčba byla úspěšná.

Naším problémem je, že biopole doposud není teoreticky rozpracováno z hlediska fyziologického a energetického tak, aby s ním mohly pracovat lékaři beze strachu, že budou vyloučeni z lékařské komory proto, že používají šarlatánské metody. Biopole je možné také sledovat při nabíjení VF proudem podle Kirliana. Biopole je možné také sledovat pomocí infrakamer. Žádná z těchto metod bohužel nedefinuje biopole energeticky. Problém je v tom, že když nevíme co máme měřit, nemůžeme ani konstruovat měřící přístroj.

Frekvence umělých elektromagnetických polí jsou zcela odlišné od přirozených frekvencí. Vyvolávají záněty, myomy, revmatismus, artrózu, hypertenzi, arteriosklerózu, glaukomy, nervovou vyčerpanost a další nemoci. Všechny změny v našem biopoli vyvolávají stres, jehož vznik většinou přisuzujeme někomu jinému (manželovi, dětem, tchýni, kolegyni, šéfovi apod.) V polovině listopadu roku 1999 jsme prováděli s televizí PRIMA průzkum okolí Nuselského mostu v Praze, který je místem častých sebevražd. V místech, kde dochází k častým sebevražedným seskokům, jsou velmi silná pole.

Jednak elektrická pole a také pole psychosomatické zóny. V místech seskoků dochází ke styku třech napájecích soustav pražské kolejové dopravy a železnice. Ve všech třech případech se jedná o stejnosměrný proud. Železnice má napájecí soustavu 3000 V ss, tramvaj 600 V ss a metro 750 V ss. Půda je zde energeticky přesycena v důsledku toku zpětných trakčních proudů, které se navíc dostávají prostřednictvím inženýrských sítí do jednotlivých domů. V jednom takovém domě jsme řešili zdravotní problémy jednoho nájemníka, který byl několikrát během měsíce na posteli doslova paralyzován. Jeho postel se nacházela v silné GPZ, která byla vodičem pro energetický smog. V místě jeho postele to byla doslova energetická hrůza. Jeho biopole zápasilo s těmito energiemi každou noc. Pokud by nedošlo k přemístění lože, byly by v brzké době u něho zjištěny vážné zdravotní problémy.

Bylo zjištěno, že myši, které byly dány do prostoru, který je odizolován o zemského pole, a byly vystavenu umělému poli, byly ve třetí generaci neplodné. To vážně ukazuje na velkou uvážlivost při vybavování kanceláří podlahovými materiály, obložení stěn a stropů. Pokud dojde k všeobecnému použití umělých hmot, vytvoří se tak kondenzátor, ve kterém se člověk pohybuje. Kondenzátor se nabije a lidé mají zdravotní problémy. Je možné říct, že během posledních 20 let došlo doslova k elektromagnetickému výbuchu.

Při své léčitelské praxi používám jednak metodu přikládání rukou nebo jinak řečeno REIKI, ale také bezkontaktní přenos bioenergie. Vnitřně cítím, že každá energie je jiná. Jednou použiji REIKI a jindy energii bezkontaktního přenosu. Tělo si samo řekne, co potřebuje. Někdy, ale nejdříve použiji REIKI a teprve až potom bezkontaktní přenos. Je to většinou v případech, kdy jsou na páteři velké svalové bloky. Neexistuje žádný universální způsob jak léčit energií. Každý léčitel by měl cítit průtok energie. Nedodávat energii násilím. Energie musí proudit volně. Nedávat energii ze sebe, ale napojit se na vesmírný zdroj energie. Musíme působit jako převaděč a ne jako zdroj. Každý by si měl najít metodu, která mu nejlépe vyhovuje.

Léčivá energie může v mnoha případech urychlit uzdravovací proces nebo může být velkou pomocí při udržování rovnováhy. Léčivá energie se dá předávat: - v přímém kontaktu - bezkontaktně * místně * distančně (na dálku) U bezkontaktního přenosu můžeme působit přímo na orgány, systémy apod. anebo mohu působit na astrálním těle - tzv. astrální operace. Není vůbec důležité, zda pacient sedí před vámi nebo je na druhém konci zeměkoule. Fyzik by vykřikl " To je nesmysl, vždyť se čtvercem vzdálenosti energie klesá. Je potřebné si uvědomit, že bioenergie jsou zcela jiné energie než energie fyzikální - umělé. Opět chci zde zdůraznit, že v našem případě se jedná o energoinformační přenos. Nevíme, zda energie proudí přes centrální mozek lidstva nebo jinak řečeno přes vesmírné informační pole, či proudí přímo za subjektem. Při distančním přenosu potřebuji znát jméno, příjmení a datum narození nebo potřebuji fotografii, rukopis nebo nějaký zástupný předmět. Pokud působím na třetí osobu, například na dítě, které není přítomno, ale je přítomna jeho matka, pak ji používám k transferu. Ona si své dítě představí, tím se na něho napojí a já vstupuji na tento spoj a přenáším energii a informace. Je to pro léčitele menší zátěž.

Nepáchejme nikdy dobro! Dobro se má poskytovat na základě požadavku nebo přání. V žádném případě bychom se neměli snažit vnucovat bioenergetické léčení svému okolí. Bioenergie by měla být pacientem přijímána svobodnou vůlí s přáním "vejdi a učiň zázrak". Někdy se stává, že se léčba nedaří. Může jít o případ, kdy se duch pacienta rozhodl, že si nemoc prožije a protrpí. Obzvláště se to stává, když manžel nebo manželka přinutí partnera, aby toto léčení podstoupil. V takovém případě může léčitel, byť se to zdá absurdní, navrhnout duchu člověka, aby přehodnotil situaci. Znovu zdůrazňuji, že pracujeme na mentální úrovni, že se jedná o energoinformační proces ve kterém nerozhoduje znalost cizích jazyků, takže můžete pracovat s jakoukoliv národností.

Není dobré se zaměřit pouze na orgán, se kterým má pacient problémy. Tělo člověka je komplex a velmi složitý komplex, kde vše souvisí se vším. Doporučuji všem naučit se používat energetickou růžici. Tam jsou zřejmé hlavní vazby mezi orgány. Je nutné dostat do rovnováhy celý organismus a proto působit nejdříve na celého člověka. Požádejme vyšší energetický zdroj, aby nám vyslal ty energie, které pomohou.

Pokud se neumí léčitel napojit na vyšší zdroj energie a dává energii ze sebe, pak zhruba po třech nebo čtyřech pacientech je vyčerpán, a pokud bude pokračovat dál, může energii odčerpávat z pacienta. Je nutné naučit se působit jako energetická kanál.

Způsoby působení bioenergií:

- vytlačení negativní energie.

- dodání energie.

- vytvoření energetické rovnováhy

Smysl léčení není v tom, abychom pacienta přehustili energií. Jak jsem již předtím řekl, měli bychom cítit volný průtok energie. Pokud chceme, aby se pacient doléčil ještě několik dnů po sezení u nás, vložíme energii (zmagnetizujeme) do vaty, vlny apod. Tyto nabité prostředky pak aplikuje na určená místa. Při léčení je také nutné, aby se léčitel oprostil od všech citů a lítosti. Lítost při léčení nemá svoje místo. Mohli byste ovlivnit průběh léčby a hlavně zmenšit průchodnost energie.

Velkým problémem při léčení je pokud na pacientovi ulpívá energie prokletí, která brání přístupu léčivé energie nebo ji pojímá a ničí. Tuto negativní energii si můžeme představit jako černou žvýkací gumu, kterou nelze setřást a vždy někde ulpí.

Léčitel soustřeďuje energii a myšlenku na nemocného a na nemoc kterou chce vyléčit. Zde bych chtěl jen upozornit, aby jsme se nesnažili pojmenovat nemoc za každou cenu. Jednak to může negativně ovlivnit průběh léčení pokud je příčinou nemoci jiná část organismu, ale také je to nebezpečné proto, že řada pacientů ve své mysli rozvíjí tuto informaci a může situaci ještě zhoršit. Proto je nutné hlavně to, aby pacient nesoustředil své síly převážně na diagnózu, ale hlavně na léčbu. Egyptský papyrus z více než čtyř tisíc let př.n.l. říká: "Vlož své ruce na místo bolesti a požádej nemoc, aby opustila tělo."

Autor: Josef Schrötter